Diomandé dal gól bývalému klubu. Za pár minut ukázal, proč za něj Real utratil takové peníze

Jeden bývalý zaměstnavatel, jeden nádherný gól

Některé fotbalové příběhy si píšou vlastní scénář. Yan Diomandé nastoupil proti RB Lipsko, svému bývalému klubu, v 70. minutě. O sedmnáct minut později měl na kontě asistenci i krásný gól a Bernabéu mělo další důvod k oslavě.

Nejdříve v 83. minutě připravil pozici pro Kyliana Mbappého, který trefil branku z hranice pokutového území. Pak, po krátkém snížení Tidiama Gomise, mu Brahim Díaz poslal přihrávku a Diomandé z voleje uklidil míč do horního rohu. Góly proti bývalému klubu chutnají zvláštně. Když je ten gól ještě navíc takhle povedený, je to skoro scénáristický kýč. Jenže tentokrát skutečný.

Co říkají čísla?

Real zvítězil 4:1 a podle dat FotMob vytvořil příležitosti za 3,09 očekávaného gólu (xG) oproti 1,49 Lipska. Na střely vedli domácí 18:11 a drželi přibližně 64 procent míče. Zároveň ale nešlo o devadesát minut bez odporu. Lipsko v první půli dokázalo vytvářet výborné šance, které musel zastavit Courtois.

Diomandého příspěvek je zajímavý především efektivitou. Nepotřeboval celý zápas, aby ovlivnil skóre dvěma přímými gólovými akcemi. To ovšem neznamená, že už automaticky patří do základní sestavy. Střídající hráč vstupuje do jinak rozložené hry a proti unavenější obraně. Právě s tím musí trenér počítat.

A co ta přestupová částka?

Podle britských médií se Diomandého letní přestup z Lipska do Madridu pohyboval kolem 120 milionů liber. V jiných zprávách se objevují částky v eurech kolem 125 milionů, jejich metodika se však může lišit. Přesné vyúčtování bonusů a podmínek proto bez klubových finančních dokumentů nepotvrzujeme.

Při podobné investici fanoušci logicky čekají okamžitý rozdíl. Jenže fotbalista není kávovar, u kterého za vyšší cenu dostanete zaručeně lepší espresso už při prvním spuštění. Adaptace na nový klub, spoluhráče i trenéra může chvíli trvat.

A právě proto je důležité nepřehánět závěry ani jedním směrem. Jeden výstavní gól ještě neznamená, že je přestup definitivně vyplacený. Stejně tak několik zápasů bez přesné střely nedokazuje, že jde o omyl.

V konkurenci s Viníciusem

Diomandé střídal Viníciuse Júniora. Brazilský útočník v Lize mistrů nastoupit mohl, protože jeho disciplinární trest se týká domácí soutěže. Mourinho po utkání Viníciuse hájil: nelze prý hodnotit jen individuální útočné akce, protože proti Lipsku dobře plnil také defenzivní úkoly.

Pro nedělní El Clásico má ale trenér jiné zadání. Vinícius kvůli trestu v LaLize chybí, takže výborný vstup Diomandého proti Lipsku přichází v ten nejlepší možný čas. Real má vedle Mbappého dalšího rychlého a nebezpečného hráče, který umí rozhodovat góly.

Humor místo hvězdných manýrů

Po zápase Diomandé vyzdvihl především týmové vítězství. Přitom si dovolil malé rýpnutí do Ardy Gülera: jeho vlastní gól byl podle něj lepší než Gülerův. Přidal smích, což je detail, který stojí za zmínku. Gülerův zásah byl důležitý, ale Diomandého rána byla z estetického hlediska rozhodně jiná liga.

A tohle je možná přesně druh sebevědomí, který Real před Barcelonou potřebuje. Hráči se mezi sebou hecují, nevypadají svázaně očekáváním a dokážou se prosadit z různých pozic.

Real má problém. Tentokrát příjemný

Kdyby se psal článek po prvních čtyřiceti minutách, řešily by se hlavně Courtoisovy zákroky a neschopnost Madridu zlomit aktivní Lipsko. Po závěrečném hvizdu jsou v hlavní roli čtyři různí střelci a mimořádně produktivní náhradník.

Diomandé nepotřebuje každý týden dávat dva góly. Potřebuje pravidelně dělat to, co proti Lipsku: přinášet rychlost, správná rozhodnutí a konkrétní výsledek. Pokud se to stane jeho standardem, účet za přestup se bude madridistům číst mnohem příjemněji.

Otázka do diskuze: Měl by Diomandé po gólu a asistenci proti Lipsku nastoupit od začátku i v El Clásicu? Nebo je zatím nejnebezpečnější jako žolík proti unavené obraně?