Dva obránci pod stromeček? Barcelona má problém, který už ani pět gólů nezamaskuje

Jedenáct vítězství v řadě, osmačtyřicet vstřelených branek a nálada, jako by si Barcelona objednala další mistrovskou trofej s doručením na jaře.

A potom přišlo PSG.

Čtyři inkasované branky, první porážka sezony a několik poměrně nepříjemných otázek. Například proč musí Joan García tak často zachraňovat situace, které by ideálně vůbec neměly vzniknout.

Prohra 2:4 samozřejmě není důvodem k panickým nákupům. Ale je dost dobrým důvodem k tomu, aby se sportovní ředitel Deco podíval na obrannou soupisku a položil si jednoduchou otázku:

Má Barcelona dostatek kvalitních a především dostupných obránců na celou sezonu?

Momentálně se odpověď hledá docela těžko.

Obrana funguje. Dokud někdo nechybí

Na papíře má Hansi Flick několik zajímavých možností. Pau Cubarsí patří mezi pilíře mužstva. Gerard Martín se zabydluje ve středu obrany, zatímco Jules Koundé a Eric García dokážou nastupovat jak na kraji, tak uprostřed defenzivy.

Další možnosti představují Andreas Christensen, João Cancelo, Alejandro Balde a mladí hráči Xavi Espart či Brian Fariñas.

Jenže teorie se v posledních dnech docela nepříjemně střetla s realitou.

Eric García si poranil pravé stehno a klub odhadl jeho absenci na tři až čtyři týdny. Jules Koundé má výron levého kotníku a jeho dostupnost pro El Clásico zůstává závislá na dalším vývoji. Mimo hru byl také Christensen.

Flick tak před PSG řešil situaci, kdy měl k dispozici pouze pět zdravých zkušenějších obránců.

A připustil dokonce možnost přesunout do obrany Frenkieho de Jonga nebo Rodriho.

Oba jsou výborní fotbalisté. Jenže kupovat špičkové záložníky a následně je používat jako nouzové stopery není úplně ideální plán na vítězství v Lize mistrů.

Pro jeden zápas to může fungovat. Pro celou sezonu už je to pořádný hazard.

Potřebuje Barcelona opravdu dva obránce?

Podle mě ano — minimálně by měla vážně prověřit možnost dvou posil. To však neznamená, že musí v lednu utratit astronomické částky za dvě hvězdy.

Je totiž potřeba rozlišovat dva problémy.

První problém je střed obrany. Barcelona potřebuje spolehlivého stopera, ideálně levonohého, schopného rozehrávat pod tlakem, vystupovat vysoko a bránit velký prostor za obrannou linií.

Druhý problém je zastupitelnost na krajích. Zranění Koundého a Erica ukazují, jak rychle mohou zmizet dvě varianty pro pravý kraj obrany. Cancelo nabízí univerzálnost, ale ani on nemůže současně pokrýt obě strany a ještě odpočívat.

Pokud by klub přivedl pouze dalšího mladého stopera, zvýšil by počet hráčů, ale nemusel by vyřešit problém okamžité spolehlivosti.

Pokud by zase koupil pouze dalšího krajního obránce, mohl by Flick při zranění Cubarsího nebo Christensena znovu řešit improvizaci uprostřed obrany.

Ideální kombinace? Jeden hotový stoper a jeden univerzální obránce, případně talent připravovaný pro budoucnost.

Aymeric Laporte: zkušenost, levá noha a možná nejlepší okamžité řešení

Začněme jedním z nejzajímavějších jmen, které se kolem Barcelony objevuje opakovaně.

Aymeric Laporte, zkušený španělský reprezentant a obránce Athletic Clubu, už s Barcelonou býval spojován během letního přestupového období.

Je levonohý, výborně rozehrává a má zkušenosti s fotbalem založeným na držení míče. Přesně takový profil Flickovi může pomoci.

Navíc zná Paua Cubarsího ze španělské reprezentace. Jejich případná spolupráce by tedy nezačínala úplně od nuly.

Pro mladého Cubarsího by Laporte mohl být zároveň zkušeným partnerem, který dokáže organizovat obrannou řadu a uklidnit situaci ve chvíli, kdy soupeř začne pořádně tlačit.

Jenže je tu háček. A ne úplně malý.

V médiích se objevily spekulace o dostupnosti za přibližně 15 milionů eur. Jenže jiné zprávy upozorňují, že Laporte žádnou takovou výstupní klauzuli nemá a Athletic jej v létě nebyl ochoten za podobnou částku pustit.

Mundo Deportivo navíc v červenci informovalo, že přes jeho kvality nebyl tehdy prioritou barcelonského sportovního vedení.

Takže pozor: Laporte je velmi zajímavé fotbalové řešení, ale není potvrzené, že je skutečně k dispozici za 15 milionů eur nebo že na jeho příchodu existuje klubová shoda.

Ve 32 letech by navíc představoval spíše krátko- až střednědobou pomoc než dlouhodobou investici.

Přesto, pokud chce Barcelona někoho, kdo by dokázal pomoci okamžitě, patří Laporte mezi nejlogičtější kandidáty.

Ruud Nijstad: osmnáct let, obrovský potenciál a nákup pro budoucnost

Úplně opačným typem posily je Ruud Nijstad z nizozemského FC Twente.

Teprve osmnáctiletý stoper patřil podle přestupových zpráv mezi hráče, o které Barcelona usilovala už na konci letního období.

K dohodě nedošlo, protože katalánský klub nechtěl splnit finanční požadavky Twente.

Podle zpráv navazujících na Mundo Deportivo by se Barcelona mohla k hráči znovu vrátit v lednu 2027. V souvislosti s letním jednáním se zmiňovala částka kolem deseti milionů eur, tu ale nelze považovat za potvrzenou lednovou cenu.

Nijstad představuje přesně ten typ hráče, který může dávat smysl z dlouhodobého hlediska. Mladý, rozvojový, s potenciálem vytvořit do budoucna stabilní obrannou dvojici s Cubarsím.

Jenže pokud Barcelona potřebuje někoho, kdo okamžitě obstojí proti PSG, Realu Madrid nebo Manchesteru City, osmnáctiletý talent nemusí být ideální odpovědí.

Jinými slovy: Nijstad může být skvělá investice. Ale záchranný hasičský vůz od osmnáctiletého fotbalisty raději nečekejme.

Nico Schlotterbeck: stoper, který by mohl Flickovi perfektně sedět

Další jméno, které se v souvislosti s Barcelonou objevuje, je Nico Schlotterbeck.

Německý obránce Borussie Dortmund představuje moderního levonohého stopera, který je silný při rozehrávce a umí posílat progresivní přihrávky směrem do zálohy.

Pro Barcelonu by byl zajímavý nejen svou kvalitou, ale i věkem a zkušenostmi z náročných evropských zápasů.

Na rozdíl od Laporteho by představoval řešení na více sezon.

Vedle Cubarsího by mohl vytvořit technicky velmi silnou dvojici, která by byla schopná zakládat útoky už od vlastní branky.

Otázkou však zůstávají finance a ochota Dortmundu jednat uprostřed sezony.

Schlotterbeck je spíše ambiciózní přestupový cíl než jednoduchá lednová příležitost.

Pro Barcelonu, která musí stále pečlivě sledovat mzdové náklady a pravidla registrace hráčů, může být jeho příchod složitý.

Alessandro Bastoni: fotbalový sen, účetní noční můra

A pak je tu Alessandro Bastoni.

Italský obránce Interu patří mezi nejlépe hrající levonohé stopery v Evropě. Kombinuje výbornou techniku, práci s míčem, progresivní přihrávky a zkušenosti z nejvyšší úrovně.

Pokud bychom vybírali pouze podle fotbalových kvalit, Bastoni by patřil úplně nahoru.

Jeho případná spolupráce s Cubarsím zní mimořádně lákavě.

Jenže zkuste podobné přání následně vysvětlit člověku, který má na starosti rozpočet Barcelony.

Bastoni je pro Inter klíčový hráč a případná zimní dohoda by pravděpodobně vyžadovala mimořádně vysokou nabídku.

Proto ho vnímám spíše jako dlouhodobý sen než jako realistickou lednovou posilu.

A co druhý obránce? Deco údajně sleduje i krajní hráče

V médiích se objevují také zprávy o zájmu o krajní obránce.

Podle říjnových spekulací jsou zmiňováni například Pedro Porro z Tottenhamu nebo Jeremie Frimpong z Liverpoolu.

Oba představují ofenzivně velmi zajímavé možnosti, ale ani jeden by nebyl automaticky ideálním řešením všech defenzivních problémů.

Porro by přinesl zkušenosti a kvalitní podporu útoku z pravé strany. Frimpong zase rychlost, dynamiku a obrovskou aktivitu směrem dopředu.

Jenže Barcelona nepotřebuje pouze dalšího hráče schopného útočit. Potřebuje také někoho, kdo zvládne bránit prostor za vysunutou obranou.

A právě proto by u případného příchodu krajního obránce měla být důležitější skutečná vhodnost pro Flickův systém než atraktivita jména.

Pro levou stranu se objevila i jména David Raum a Tyrick Mitchell, zejména v souvislosti s možným letním řešením situace kolem Alejandra Baldeho.

Nejde však o potvrzené lednové dohody.

A co vlastní akademie? Barcelona ji přece nemůže ignorovat

Veškerá debata o přestupech by byla neúplná, pokud bychom přehlíželi vlastní mladé hráče Barcelony.

Xavi Espart ukázal proti PSG, že se nezalekne ani velkého evropského zápasu. Brian Fariñas je další možností v širším kádru.

Klub navíc dlouhodobě staví na tom, že mladým talentům dokáže nabídnout skutečnou cestu do prvního mužstva.

Ano, některé zápasy budou bolet. Ano, mladí hráči mohou chybovat.

Jenže právě díky důvěře v akademii Barcelona získala několik mimořádně kvalitních fotbalistů, které by si jinak musela kupovat za obrovské peníze.

Otázka tedy není, zda mají mladí dostávat šanci.

Otázka je, jestli na ně klub neklade příliš velkou odpovědnost příliš brzy.

Jedna věc je postupně zapracovávat talentovaného obránce. A druhá věc je poslat ho proti evropskému šampionovi jen proto, že všichni zkušenější spoluhráči sedí na tribuně.

Proč Barcelona možná nakonec nepřivede nikoho?

Zní to zvláštně, ale ani varianta bez zimního přestupu není vyloučená.

Zprávy ze září totiž nebyly jednotné. Některé zdroje tvrdily, že Deco připravuje posílení středu obrany, zatímco jiné uváděly, že Barcelona nového stopera zatím nepovažuje za lednovou prioritu.

Situaci měla ovlivnit forma současných hráčů v první polovině sezony.

A to je důležité. Prohra proti PSG sama o sobě nemusí znamenat, že klub okamžitě změní celou přestupovou strategii.

Navíc každý přestup není jen otázkou ceny hráče. Barcelona musí započítat mzdu, případné provize i pravidla LaLigy pro náklady na soupisku.

Dva obránci za rozumnou přestupovou cenu se tak mohou ukázat jako dražší řešení, než na první pohled vypadá.

U velkých klubů se totiž občas přestup nekomplikuje na trávníku, ale v tabulce Excelu.

Naše volba: zkušený stoper a chytrá druhá posila

Kdybychom dnes seděli vedle Deca a měli vybrat ideální řešení, začali bychom u jednoho zkušeného levonohého stopera.

Za podmínky přijatelné ceny a mzdy by velmi zajímavou volbou byl Aymeric Laporte.

Dokáže nabídnout zkušenosti, kvalitní rozehrávku a může dobře doplnit mladého Cubarsího.

Jako dlouhodobou investici bychom pak pečlivě sledovali Nijstada. Pokud by jej Barcelona získala za rozumných podmínek a s promyšleným plánem rozvoje, mohl by mít v budoucnu velkou hodnotu.

A pokud by měl klub prostředky jen na jediný okamžitý transfer? V současné situaci bychom upřednostnili hotového stopera před dalším ofenzivně orientovaným krajním obráncem.

Schlotterbeck by mohl být sportovně ještě atraktivnější variantou pro dlouhé období. Jenže takový přestup bude pravděpodobně výrazně složitější.

Další řešení představuje flexibilní krajní obránce nebo hostování, které poskytne Flickovi větší možnost rotace bez neúměrné finanční zátěže.

PSG možná Barceloně prokázalo službu

Porážka v Paříži pochopitelně bolela.

Ale možná přišla v pravý čas.

Barcelona po jedenácti vítězstvích potřebovala zjistit, co se stane, když narazí na soupeře, který dokáže její rozehrávku pravidelně napadat a trestat chyby v obraně.

Odpověď byla nepříjemná.

Čtyři inkasované góly a první porážka.

Je fér uznat kvalitu PSG. Stejně fér je ale přiznat, že Barcelona má problém se šířkou obrany a její defenzivní možnosti jsou v některých situacích až příliš závislé na zdravotním stavu několika hráčů.

Pokud chce Barcelona na jaře bojovat o největší trofeje, leden by neměla promarnit.

Nemusí kupovat dvě hvězdy za sto milionů eur. Ale měla by mít připravený konkrétní plán, jak obranu posílit, pokud se současné problémy budou opakovat.

Protože útok možná dokáže vyhrát spoustu zápasů. Jenže když soupeř dá čtyři góly, ani Lamine Yamal nemusí mít zrovna svůj den natolik dobrý, aby všechno zachránil.

Koho byste přivedli vy?

Aymeric Laporte jako zkušený partner Cubarsího? Nico Schlotterbeck jako dlouhodobá posila? Mladý Ruud Nijstad, nebo raději další krajní obránce?

A možná úplně nejzajímavější otázka: potřebuje Barcelona opravdu dva nové obránce, nebo má jen smůlu na zranění a měla by více věřit vlastním mladíkům?

Napište svůj názor. A zkuste tentokrát vybírat nejen podle jména, ale i podle toho, kolik by takový hráč stál a kam by ho Flick skutečně postavil.