Barcelona po El Clásicu: ze stroje na góly je tým s marodkou. Dvě porážky, další zranění a Flickův první velký test

Ještě minulý týden neporažení. Dnes dvě porážky a hlava plná otázek

Fotbal je krásná věc. V úterý vám připadá, že váš tým neumí prohrát. V neděli večer si najednou pouštíte opakované záběry a přemýšlíte, jestli by šlo objednat dva zdravé obránce přes expresní doručení.

Barcelona vstoupila do sezony 2026/27 jedenácti soutěžními vítězstvími. V devíti kolech LaLigy měla devět výher, 27 bodů a výraznou převahu v produktivitě. V Lize mistrů rovněž začala vítězně. Pak ovšem prohrála na hřišti PSG 2:4 a v neděli doma s Realem Madrid 1:2.

Dvě porážky během šesti dnů nezpůsobují automaticky krizi. Ukazují však, že při největší zátěži nemusí dosavadní recept fungovat. A právě tento rozdíl je podstatný.

Šest bodů se smrsklo na tři. A to ještě není největší problém

Před El Clásicem měla Barcelona na Real Madrid šestibodový náskok. Po nedělním výsledku se rozdíl snížil na tři body. Katalánci stále vedou tabulku, takže řeči o konci ligových ambicí jsou poněkud předčasné. O titul se nerozhoduje v říjnu, a už vůbec ne jedním odrazem míče.

V El Clásicu držela Barcelona přibližně 62 procent času míč a vyslala 18 střel proti deseti madridským. Přesto vstřelila jediný gól zásluhou Raphinhy. Real využil efektivně své příležitosti a Mbappé rozhodl v 87. minutě.

Je lákavé říct, že Barcelona měla smůlu. První branka Madridu opravdu vznikla po nešťastném odrazu od bránícího hráče. Jenže kdo chce zůstat poctivý, musí přiznat také to, že Real měl vlastní šance, dokázal se dostat do nebezpečných přechodů a Lunin předvedl důležitý zákrok proti Gerardu Martínovi. Zkrátka: štěstí bylo součástí příběhu, nikoliv celý příběh.

Flick nechce alibi. A udělal dobře

Hansi Flick po utkání připustil, že jeho mužstvu chyběla svěžest. Na programu totiž nebyly dva obyčejné zápasy; během několika dní musela Barcelona zvládnout silné PSG a vzápětí největšího domácího rivala. Trenér přesto odmítl výmluvy a zdůraznil potřebu analyzovat chyby a reagovat.

To je důležité sdělení. Únava je relevantní okolnost, ale také součást života velkoklubu. Pokud chce Barcelona soutěžit o LaLigu, Ligu mistrů a domácí pohár současně, musí mít kádr schopný podobný program přežít. A právě tady se začíná ukazovat největší problém.

Další rána: Xavi Espart mimo přibližně sedm týdnů

V pondělí přišla další nepříjemná zpráva. Barcelona potvrdila, že mladý pravý obránce Xavi Espart si při El Clásicu poranil pravý kotník a jeho rekonvalescence má trvat zhruba sedm týdnů. Musel ze zápasu odejít už během prvního poločasu.

Pro Flicka je to větší komplikace, než by se na první pohled zdálo. Espart nedostal prostor jen jako bonus pro odchovance, ale hlavně proto, že klub už řešil absence zkušenějších obránců. Eric García se zotavuje ze svalového zranění, Andreas Christensen rovněž není plně k dispozici a Jules Koundé se vrací po potížích s kotníkem. U Koundého se v médiích objevila naděje na návrat proti Alavésu, ale odhad médií není potvrzená základní sestava.

Jedna věc je věřit La Masii. Druhá je nutit mladíky řešit problémy, které by měl plánovat celý sportovní úsek. Espart si důvěru zasloužil. Teď ale Barcelona přišla o další variantu a obrannou skladbu bude muset znovu překreslit.

Vysoká obrana je krásná. Jen musí všichni stíhat

Flickův fotbal stojí na odvaze, vysokém postavení mužstva a intenzivním napadání. V zápasech, kde Barcelona kontroluje střed hřiště a rychle získává ztracené míče, tento přístup soupeře doslova dusí. Jenže proti PSG i Realu se ukázalo, že jediná nepřesnost může otevřít velký prostor za obrannou řadou.

Představa, že řešením je automaticky stáhnout deset hráčů před vlastní šestnáctku, je přehnaná. Barcelona by tak přišla o část své největší síly. Musí ale zlepšit zajištění při ztrátě, reakci středních záložníků a komunikaci mezi stopery a krajními obránci. Bez těchto detailů se i skvělý útočný systém mění ve velmi drahou loterii.

A když se do toho přidají změny v sestavě vynucené zraněními, roste riziko dalších chyb. Není to omluva. Je to vysvětlení mechanismu, který musí trenérský tým řešit.

Osmnáct střel a jedna branka. Není to jen vina obrany

Po El Clásicu se dá snadno ukázat prstem na stopery a zraněné krajní obránce. Jenže Barcelona měla osmnáct střel, šest mířilo mezi tyče a prosadila se pouze jednou. Proti Realu si vytvořila slibné momenty, ale v zakončení chyběla přesnost i klid.

Lamine Yamal dokáže rozhodovat velké zápasy a Raphinha znovu prokázal schopnost skórovat. Jenže ani jeden hráč nemůže každý týden garantovat tři góly. Pokud soupeř neumožní opakované rychlé kombinace v pokutovém území, potřebuje Barcelona také trpělivost, dobrý výběr střely a větší nebezpečí z druhé vlny.

Statistika držení míče je hezká na sociálních sítích. Na výsledkové tabuli má ale stále nulovou hodnotu, dokud neskončí míč v síti.

Co říkají média a co zůstává otevřené?

Agentura AP upozornila, že Barcelona po dominantním začátku sezony narazila ve dvou zatím nejtěžších zkouškách. Reuters následně přinesl potvrzení přibližně sedmitýdenní absence Esparta. Předzápasové a pozápasové analýzy se shodují, že personální situace v obraně výrazně omezuje Flickovy možnosti.

To však není důkaz, že se celý projekt zhroutil. Barcelona má po deseti ligových kolech devět vítězství. O většině jiných klubů bychom s takovou bilancí psali jako o kandidátovi na rekordní sezonu. Tady stačily dvě porážky a internet už skoro objednává nové vedení.

Otázky jsou konkrétní: vrátí se Koundé včas? Kdo nyní pokryje pravý kraj obrany? Jak bude vypadat rotace, pokud další obránce vypadne? A především: dokáže Barcelona vyhrát i utkání, v němž její útok není v režimu čtyři branky za večer?

Alavés jako menší soupeř? Právě proto důležitý

V sobotu 31. října čeká Barcelonu doma Deportivo Alavés. Na papíře to není PSG ani Real Madrid. V současné situaci ale půjde o velmi důležitý zápas. Flickův tým potřebuje vrátit klid do rozehrávky, získat body a ukázat, že dvě porážky nebyly začátkem hlubšího problému.

Vyhrát může i bez dokonalého výkonu. Přesto by měla být vidět zlepšená obranná organizace, přesnější řešení šancí a opatrnější práce s hráči, kteří se vracejí po zranění.

Verdikt: krize ne, varovný signál ano

Barcelona je pořád lídrem LaLigy a její úvod sezony patří mezi mimořádné. Ale právě proto by neměla tyto dva výsledky zamést pod koberec s argumentem, že „prostě měla smůlu“.

Zranění jsou reálná. Únava je reálná. Slabší efektivita proti kvalitním soupeřům také. Dobré mužstvo tyto problémy rozpozná. Velké mužstvo na ně dokáže odpovědět.

Pro fanoušky Realu je samozřejmě lákavé se pousmát. A možná mají po neděli plné právo. Jenže Barcelona má stále tři body náskoku a sezona je dlouhá. Kdo už dnes rozdává titul, měl by si raději schovat konfety na jaro.

Otázka do diskuze: Je větším problémem Barcelony úzká obrana, nebo neschopnost proměnit převahu ve velkých zápasech? A má Deco už v lednu hledat posily?